IMPRO

Kouzelná a nespoutaná divadelní improvizace

Co je to impro?

Divadelní improvizace (krátce impro) je forma divadelního vystoupení, kterého obsah vzniká většinou za pomoci diváckých impulzů přímo na pódiu bez jakéhokoliv předem napsaného scénáře. Impro může vypadat různě - už jen díky tomu, že nic není připravené a improvizace vždy vychází z aktuálního rozpoložení improvizátorů i diváků, z  okolní atmosféry a prostředí.

V Česku se setkáte s několika formami, ve kterých se impro dělá. Obecně se dají rozdělit na krátké a dlouhé. Krátké formy jsou obvykle komediálnějí (často až absurdně komické) a rychlejší, zatímco dlouhé formy jsou pomalejší a mnohem víc se podobají klasické divadelní činohře.

Impro umožňuje herci pracovat s emocemi spontánně a přirozeně, což stejně přirozene k řehotu pobaveného diváka
Impro je v ČR pořád ještě záležitostí undergroundu - máme zde ale brutálně živou a energickou scénu.

Improvizace, jak ji děláme my

...se odráží od několika principů, které nám pomáhají povznést se nad prachsprosté šaškování. Například; vyhýbáme se prvoplánovému humoru a nesmyslným gagům, které rozvíjení dobrého příběhu spíš škodí. Nenosíme stupidní kostýmy a předem si opravdu nic nepřipravujeme - za tím, co na pódiu tvoříme, jsou pouze hodiny tréninku improvizačních a hereckých dovedností, intenzivní workshopy a pravidelná konzumace piva (a jiných inspirativních substancí).

Hrajeme tyto formy:

Improzápasy

Hra ve hře - dva improvizační týmy spolu zápasí o přízeň diváků pod taktovkou nekompromisního rozhodčího

Improshow

Jednoduché, někdy tematické improvizační představení složené z kratších improvizací v různých podobách a formách.

Longformy

Delší improvizace, které jsou propracovanější, divadelnější a umějí být i vážnější. Nebo také veselejší!

Esenciální impro principy dle Tamtěch

 

1.) Měj se rád a přijímej sám sebe.

Neber se příliš vážně. Nehodnoť se. Dělej chyby. Netlač na sebe. Co přijde, přijde. Každý moment je novým začátkem a vše - včetně chyb - sa dá vzít do hry.

2.) Přijímej ostatní a buď jim oporou.

Dej si čas na vplynutí do role, kterou právě tvoříš. Chceš, aby byla výrazná a srozumitelná - jen tak se o ní další improvizátoři mohou opřít. Poslouchej je a reaguj na to, co dělají. Vnímej, co se děje kolem a nech sa inspirovat.

3.)  Pomoz ostatním zazářit.

Nabízej nápady. Dávej dárky. Přihrávej svým parťákům na pódiu na smeč a vytvářej pro ně situace, ve kterých zazáří. Tahej je z průšvihů a dělej z nich hvězdy.

4.) Miluj svoje publikum.

Hraješ nejen pro sebe, ale hlavně pro ně. Jsou tvojí inspirací. Máš jejich pozornost, buď vděčný a užívej si ji. Dej jim nejvíc, co v dané chvíli dokážeš.

5.) Buď vděčný.

Za dobré i za špatné momenty. Za partnery, za publikum, za sebe. Za impro!